RYBÁŘ 

Vytáhl jsem velrybu,

bral jsem to však za chybu.

Ulovil jsem rejnoka,

kosatku i žraloka.

Kolemjdoucím tvrdím,

že rybinou smrdím.

Brečím, volám maminku.

Já chtěl pouze sardinku.

MÚZA

Múza ho kopne

žirafí silou,

poklopec dopne,

odstrčí milou.

Popadne sešit,

do veršů vletí,

nemíní řešit

plný koš smetí.

Pokud je v ráži 

po gramu snížku,

múza se snaží,

napíše knížku.

Když je půl roku

před světem schován,

psaní má v oku,

sesmolí román.

KRUTÁ 

Připoután v chladných řetězech,

na starém hradě, v temné kobce.

Pavouci lozí po těch zdech

a v dáli bečí ovce.

Dva roky vězněm krásné ženy.

Píše se rok tisíc dvě sta tři.

Tolikrát lapen, přistižený,

můj život mi už nepatří.

A kat sem chodí každé ráno,

chodbou se nese strašný řev,

mé tělo po sté zbičováno,

po svalech zvolna stéká krev.

A každý večer přijde ona žena,

z jizev mi stehy odpáře,

chodí tu zcela obnažena,

vždycky mi plivne do tváře.

Kdysi mne strašně milovala,

však já měl i jiné ženy rád.

Po čase výčitky i slzy vzdala,

mým vězením je její hrad.

Svaly mi slábnou, marná sláva,

na nohách železná závaží,

tak už to bývá, to se stává,

když si muž své ženy neváží.

Ten kat sem chodí každé ráno,

mouchy mi kálí na hlavu,

já mám už dlouho vystaráno

o bolestivou zábavu.

V poledne chleba, miska vody.

Bože můj, co je to za příděl?

V mých vlasech vši mají hody,

slunce jsem dvě léta neviděl.

Třeba už slunce na obloze není,

třeba ni Měsíc nevyšel...

Stokrát jsem prosil za odpuštění,

stokrát mne nikdo neslyšel.

Kdo v budoucnosti brouzdá v síti,

na fóru prožívá vzrušení,

neví, jak krutá dokáže láska býti,

o tomhle nemá tušení.

Prohraješ-li dnes na celé čáře,

zas tak nic moc ti nehrozí,

nikdo tě nezavře do žaláře,

mouchy po tobě nelozí…

I TENHLE VEČER 

I tenhle večer…

vcházím do našeho bytu.

I tenhle večer patří nám.

Vidím Tě, cítím Tě, lásko, jsi tu.

I když tu nejsi, jsem tu sám.

I dnes mi běžíš, lásko, vstříc.

Těžko bych hledal jinou

Sotvaže stačím něco říct,

rty naše tiše splynou.

Odkládám bundu, zuji boty,

svádivým gestem k sobě zveš,

líbám Tě, líbám do němoty,

pak se mi opět rozplyneš.

Tak vcházím, lásko, do koupelny,

musíš mi věřit, nejsem lhář,

pohled je prázdný, vlhký, skelný,

v zrcadle vidím Tvoji tvář.

Otvírám dveře do ložnice,

cítím Tvůj parfém i Tvůj dech.

U okna, v svícnu, hoří svíce,

měli jsme, lásko, prostě pech.

Na nočním stolku oznámení,

tam mělo naše foto stát,

smutek se v radost těžko změní,

budu Tě navždy milovat.

Smrt prý si vůbec nevybírá,

já slyšel tohle od tety,

večer co večer mne to sžírá,

proč lásko moje právě Ty.

Mohla jsi počkat na to stáří,

později splynout s věčnou tmou.

S otiskem polibku na polštáři,

usínám, mé slzy zvolna schnou.

SRDCE

Své srdce pošlu do lázní,

bez řečí.

Jen ať se vyblázní,

vyléčí.

Jen ať si odpočine

maličko.

Snad se tam nepomine,

srdíčko.

Své srdce pošlu do nebe,

spěšně.

Ať zapomene na Tebe.

Směšné.

Zapomenout nelze totiž

vůbec.

Srdce není, v tom je potíž,

blbec.

Když do duše nám vpluje

noc,

srdce si pamatuje

moc.

Mé city už nepomohou

Tobě.

Jsem, lásko, jednou nohou

v hrobě.

Nebudu Ti, cizí paní,

psát.

Nemusíš se toho ani

bát.

Nebudu Ti trhat mák

vlčí.

 Mé srdce, je to tak,

mlčí.

Mé srdce, ústům, dává

radu.

Jsem ten, co tiše mává

vzadu.

ZNÁMOST 

Moje známá z netu,

měla opar retu,

připomíná tetu,

a co když se pletu?

Nebuď hochu blbeček,

zvedni tlustý zadeček,

kup kávu a věneček,

poradil mi dědeček.

Dědo, díky za radu,

já k ní nemám výhradu,

love nemám, nekradu,

přec to sdělím pokladu.

Protože je středa,

vzkaz ji píši teda,

jestli muže hledá,

že v kavárně sedá.

Nabídka se líbila,

a ta moje Sybila,

svoji účast slíbila,

nebo mě jen šidila?

V lásce milý předěl,

čekal jsem pět neděl,

teď v kavárně seděl

a ke dveřím hleděl.

Rádio tu nehrálo,

rychle se to sehrálo,

třásl jsem se nemálo,

mé ego to prohrálo.

Hlučno bylo rázem,

škublo mi to vazem,

já, přejetý mrazem,

málem padl na zem.

Řekl, že je Sybila,

sranda to však nebyla,

má síla by přebila,

tady toho debila.

Nemusí hned hřmíti,

objednal mi pití.

Pardón, musím jíti.

Zase brouzdám v síti.