Troufalost? Český veršovaný román neumřel v 19. století s Erbenem a Máchou, ale žije, je neuvěřitelně zábavný, moderní a plný akce.
Román Pelion a Šíma - narovinu, zpříma!
(10 kapitol a 65 částí)
Vznikal v průběhu několika let, samozřejmě s přestávkami. Na počátku této šílenosti byla recese. Pak jsem si řekl – tohle tady nikdo nepíše, tak to zkusím. Nebylo to vždy jednoduché, některé nápady jsem musel oželet, protože jsem je nedokázal zveršovat. Jiné šly samy od sebe.
S úctyhodným rozsahem přes 78 600 slov jde o zcela ojedinělý veršovaný, pikareskní a satirický počin, který na české literární scéně nemá obdoby.
O čem to je?
Dva svérázní hrdinové a věční rivalové se řítí od jednoho průšvihu k druhému. Jejich vztah je výbušnou směsí neustálého hašteření, geniálních podvodů, vzájemných zrad a bleskových usmiřování. Na své cestě čelí mafiánům, policii, rozzuřeným hospodyním i podivným tvorům z jiného světa, přičemž plynule střídají pohádkové bohatství s totálním krachem v provizorních přístřešcích.
Čeká vás zběsilá jízda plná břitkého humoru a rýmů, které vás nenechají vydechnout od první do poslední stránky.
Vyjde 23. 2. 2027 na eknihyjedou.cz
Ukázka z 1. části:
RAUT
„Krucipísek, kam se cpete?! Prst jste vrazil do kuřete!“
Osočený se hned bránil, dlaní plný talíř chránil,
řek, když sahal po drůbeži:
„Samotinké tu tak leží,
a mně kručí v žaludku.“
„Chcete dostat na budku?!
Nesahejte na tu porci!“
Už jsou v sobě oba borci.
Ukázka z 9. části:
ÚTĚK
Panika je rázem v davu, šedý plaz už vztyčil hlavu.
V nenadálém velkém zmatku, kdy syn marně hledá matku,
kdy po sobě lidé šlapou, proudy potu tu z čel kapou,
vojákům se třesou brady, lepým dívkám jejich vnady,
agenti si střelnou zbraní sami sobě záda chrání,
novináři cosi křičí, šílený dav halu ničí,
policajti krotí vášně a had mizí v čísi brašně,
tak v tomhle tom nadělení
vážně problém utéct není.
Ukázka z 10. části:
POSRÁNCI
Pan Pelion s panem Šímou. V stínu stromů lvice dřímou.
Majestátní. Dech se tají. Turistů si nevšímají.
Lvi a u nich konipasi.
„Posral jsem se, Šímo, asi.“
Ze ZOO, kde lvi jsou v kleci, kdykoliv lze utéct přeci.
Ale tady v divočině? Čtrnáct se jich válí líně.
Pouhá jedna chybka stačí, už tě šelma v zubech vláčí.
Pelion se prostě lekl. Stalo se to, co už řekl.
„Posral jsem se, opakuji. Nemůžu tak jíti k sluji.“
Ukázka z 18. části:
BOUŘE
Vyčerpáni, podchlazeni. Na trouchnivějícím kmeni.
A hledají vrtulníky
ztroskotalé výletníky?
Žraloky sic vidět není, ale jak nám říká rčení:
Přijdou s křížkem po funusu? Teplota je zatím v plusu.
Ale co když klesne k nule? Pak to bude Boží vůle.
Co když po nich nepátrají? Jakou šanci, chlapi, mají?
Ukázka z 24. části:
SCHŮZKA
Byl to um či pouhé štěstí? I Pelion zaťal pěsti,
bušil kolem, bušil silně, počínal si flexibilně.
Zapojila se i bota.
Malá těla bez života
válela se všude kolem. Na betonu chladném, holém.
V zadní části velký talíř, zdobil ho tam šedý malíř.
Psal jakési klikyháky, dostal ránu pěstí taky.
Závěrečný úder dlaní. Ozvalo se divné řvaní
a vlétla tam strašná stvůra. Napůl vlk a napůl můra.
Ukázka z 55. části:
PYRAMIDA
Chlap vypustil z pusy:„Chachá!“
„Pelione, dej si bacha,
toho jistě ruka svrbí a zvíře se divně hrbí,
tlamu má v zelené pěně,“ řekl Šíma zúčastněně.
CHRR a CHRR a FLUS a FLUS!
„Sakra, Šímo, to je hnus!“
„Očistit to hnedka zkus.“
„Ty seš vážně génius!“
Ukázka z 60. části:
DUCHAŘINA
Manekýn zběsile mával.
„Co tu děláš, vole, kravál?!“
Rudl Ctibor, rudl vzteky. „Ty sis zase nevzal léky?!“
„Pelion si přišel pro mě! Je to upír a je v domě!“
„Co to plácáš za nesmysly?! Uklidni se, sakra, mysli.
Do hlíny ten zmetek prdí.“
Manekýn však pořád tvrdí:
„Byl to upír, byl to duch!“ Odešli na čerstvý vzduch.
Ukázka z 64. části:
RAZIE
Slunce lezlo zpoza lesa, ptáci vzlétli na nebesa.
Za potravou, to je jisté. Všichni místní policisté
v civilu i v uniformě obsadili oblast vzorně.
Tvrdý trénink, žádná kouzla, ani myška neproklouzla.
Blížili se k dvojdomečku, vzpřímeně i po zadečku,
když sjížděli ze svahu ti, co měli odvahu.
Pak velitel zátahu,
neskrývaje námahu,
starý známý major Tchoř, řek chlapovi: „Ten plot zboř!“